Klub

O klubu

Florbalový klub Torpedo Havířov je dnes na české florbalové mapě zavedenou a uznávanou značkou. Klub patři k nejstarším a nejúspěšnějším v České republice. Vznikl v roce 1995 (florbal v ČR od 1991, potažmo soutěže od 1993). Florbal jako takový se objevil na půdě Havířova o rok dříve (1994) a právě několik hráčů z ostatních a dnes neexistujících oddílů a rekrutováni hráči z jiných sportů (hokej, hokejbal) se podíleli na vzniku Torpeda a začali psát jeho historii. Mezi ty hlavní můžeme zmínit legendy jako René Hejsek, Richard Strnadel, Martin Gvožď, Lukáš Kaleta či Zbyněk Bernacik. Hned ve své první sezóně se Havířov dostal do nejvyšší soutěže.

V nejvyšší soutěži se začala psát úspěšná historie klubu. I když v dnešní době není Torpedo Havířov účastníkem florbalové Superligy, zanechal v něm nesmazatelnou stopu a klub se bude snažit o co nejrychlejší návrat mezi florbalovou smetánku. Během šestnácti extraligových sezón se Havířov dvakrát dostal do finále, ale ani v jednom případě nestačil na dosud stále nejúspěšnější český klub Tatran Střešovice. Kromě zisku dvou stříbrných medailí se může pyšnit také stříbrným místem v Poháru z roku 2006 a účasti v předkole Champions Cupu (florbalové Ligy Mistrů) 2007.

Za zmínku také stojí to, a popularitu florbalu v nejmladším městě republiky potvrzuje, že nepočítáme-li Superfinále florbalu, které pořádá Česká Florbalová Unie, drží Torpedo Havířov rekord v klubové návštěvnosti v oficiálních soutěžích. Rekord neohrozila ani Liga Mistrů 2011 pořádaná mladoboleslavským klubem na tamním zimním stadionu, jejichž ani jediné utkání se nevměstnalo do TOP5.

Zmínit musíme nejenom mužskou složku, ale také mládež. Ať už se jedná o ženy či muže, udělali žlutočerní ve světě nezanedbatelnou stopu. Nejen v mužské, ale také v ženské Superlize i reprezentaci se prosadili hráči/ky z našeho klubu. Mnoho se jich také dostalo do zahraničí, zejména do Švýcarska, ale i jiných zemí. Totální chlobou "Torpedo mládežnické továrny" je Matěj Jendrišák, který se jako první dostal do nejúznávanější švédské Superligy a ve své první sezóně v barvách Linköpingu skončil v kanadském bodování soutěže na 11.místě, došel se svým týmem až do Superfinále a byl vyhlášen nejlepším nováčkem SSL. Kromě toho je také osminásobným Florbalistou roku (2011, 2012, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019) a vlastní tři medaile z Mistrovství světa mužů.

Hlavní úspěchy mládeže jsou kromě těch individuálních i týmové. Největšími úspěchy jsou samozřejmě zlaté medaile, které se povedly třikrát v historii klubu. Junioři si jí na krk pověsili v roce 2008, starší žáci pak ještě dříve. Poprvé v roce 2005 a úspěch zopakovali o dva roky později. To jsou však vyjmenovány jen ty nejcennější kovy.

Postupně klub vybudoval kompletní strukturu družstev, která začíná nejmladší přípravkou a přes ostatní družstva a muže přechází až do veteránů. Ke klubu však neodmyslitelně patří i ženy, které v minulosti také dvě sezóny strávily v extraligových vodách. Dnes zaznamenáváme stále větší zájem něžného pohlaví o děrovaný míček. Bude-li mít zájem vzestupnou tendenci, rádi bychom v budoucnu vytvořili i zde kompletní strukturu. Po spojení s 1. SFK Havířov v roce 2024 se klub stal dle počtu členů největším sportovním klubem na území města. Momentálně se tak klub stará o výchovu bezmála čtyř stovek dětí z Havířova a přilehlého okolí.

• Čísla a fakta
• Medailové úspěchy
• Legendy
• Slavní odchovanci
• Slavné odchovankyně
• Reprezentanti