Silvestrovský speciál si pro Vás připravil Jan Piško. Obětí, jeho tradičních rozhovorů se na Nový rok stali trenéři juniorského družstva a zároveň trenéři přípravky Richard Strnadel s Filipem Kubíčkem. Tímto bych chtěl všem čtenářům popřát všechno nejlepší do Nového roku. Oproti minulým rozhovorům jedna velká změna. Rozhovor se připravoval a odehrával tváří v tvář, až poté se přepisoval do elektronické podoby.

Jednoduchá otázka na začátek. Budou nějaké změny v juniorském kádru do jarní části sezóny?
Richard: Záleží, jestli dostaneme nějaký Vánoční dárek nebo ne.
Filip: Odpověď už padla.

Kromě juniorů trénujete i nejmladší kategorii přípravky. Je tam někdo takový, kdo by si jednou mohl zahrát juniorskou, či mužskou extraligu?
Richard: Je jich tam hodně a věřím, že to tak bude. Vše záleží, jak jim to půjde ve škole a jak je bude bavit ten florbal. Ale ten potencionál co tady máme tu roste a konečně se ten klub zase začíná v té mládežnické kategorii zvedat.
Filip: Hodně jich být může, ale uvidíme, co s nimi udělá věk v pubertě. Hodně dobrých hráčů skončilo v tomhle tom období. A důležitá je podpora rodičů.

Jak je na tom přípravka v tabulce?
Richard: Tahle soutěž už dávno neobsahuje soutěž týmů kdo je první a kdo je poslední. To bylo kdysi před dvaceti lety, když se ty soutěže takhle hrály. Teď mládež hraje stylem, že se utkávají turnajově a poměřují síly navzájem a my máme za úkol dostat do těch turnajů co nejvíce našich hráčů, ať se všichni učí.
Filip: V přípravce tabulka není a body nás určitě nezajímají. Nás zajímá růst hráčů po florbalové stránce a morální. Kdo chce vidět tabulku, nechť zavolá Ficencovi, ten mu jí řekne.

Zpět k juniorům. Oproti loňské sezóně, kdy se jelo na postup do G2 ligy se hodně věcí změnilo a to hlavně v hráčském kádru. Je někdo takový kdo Vám v sestavě vyloženě chybí?
Richard: Jestli nám někdo chybí? Tak chybí. Každý hráč je nahraditelný takže dá se říct, že chybí i nechybí. Ale když to vezmu zpětně, tak některým klukům tady ta soutěž nebyla přána, když si ji zahráli jenom jeden rok. A když tady od malička vyrůstali, že by si tu kategorii mohli zahrát tak bohužel jim to nevyšlo. Tu soutěž pouze jenom vybojovali a teď se musejí dívat, jak jim druzí vrstevníci tu soutěž hrají, ale na to že jsou místo nich tak je úspěšně reprezentují.
Filip: Moc se nesměj, ty to nejsi (smích).

Kdo z nových tváří v týmu si zatím zaslouží největší pochvalu?
Richard: Tak určitě ti hráči co nevynechávají a chodí poctivě na všechny tréninky, tím pádem to jde vidět u nich i v té soutěži, že jsou pořád na hřišti a jsou platnými hráči. Oni sami dobře ví kdo nevynechává tréninky a chodí poctivě.
Filip: Ale jinak se vrátím k té předešlé otázce, určitě nám chybíš (smích).

Myslíte si, že by byli hráči ze Suché tak užiteční a tak produktivní, kdyby spolu nehráli v jedné lajně?
Richard: Pokud jsme to do teď nezkoušeli tak to nemůžeme říct, jestli jo nebo ne. Ale určitě ten hráč má svoji kvalitu a nemůže hrát jenom s tím s kým je zvyklý, ale musí umět hrát i s každým. Pokud tady teď ti hráči bojují o reprezentační triko, tak taky tam nemají všechny svoje spoluhráče. Tam musí ukázat své kvality.
Filip: (přitakával)

Prozatím máte 3 prohry (Tatran doma, Tatran venku, Ostrava doma). Která z nich byla asi zasloužená a která naopak ne?
Richard: Těžko říct. Mohli jsme být lépe připraveni v Praze na Tatranu při odvetě. Myslím, že i ty prohry co přišly teď, tak z každé prohry je poučení. Že ty hráče, když prohráli, že je to posune dál aby se tato věc nemusela opakovat.
Filip: Každý zápas je těžký. Vyhraješ nebo prohraješ. Záleží, jestli proměníš ty šance, co máš. To pramení v tomto věku i z individuálních chyb toho daného hráče, nebo té pětky na hřišti. A když se budeme bavit, s Vítkovicema jsme vyhráli, ale to už je těžké že, to, taky to štěstíčko potřebuješ a tam kdybychom prohráli tak by nebylo co řešit.

Poslední moje otázka. S novým rokem je spojeno novoroční předsevzetí. Bude mít to Vaše nějaký florbalový podtext?
Filip: Florbalové předsevzetí? Já osobně nevím. Každý si vždycky přeje, aby to bylo to zdravíčko, štěstíčko, aby byla 100% docházka, pokud to jde a to nasazení, chuť pracovat a zdokonalovat se. Takže jestli je to předsevzetí, to spíše ne, spíše je to jenom takové přání.
Richard: Přesně tak. Chceme, aby ti hráči hlavně byli zdraví, vyhýbalo se jim zranění, byli jsme pořád ten kádr nabitý dvaceti hráči a máme možnost stále vybírat, kdo bude v základu a ne, aby se nám hráči omlouvali, že nemůžou jet na zápas kvůli školy a kvůli zranění. Takže prostě chceme, aby to fungovalo tak. I jejich spokojenost tady s tím, aby chodili na tréninky a byli hlavně zdraví atd. A florbalové, hlavně ať úspěšně dokončíme sezónu s tím co jsme chtěli a myslím, že máme nakročeno k tomu, že tady ta soutěž nebude jen na jeden rok.