Když se řekne spojení Florbal Torpedo Havířov a legenda, málokoho v prvním případě napadne jiné jméno, než Pavel Kožušník.
Někdejší florbalista roku je ve florbale něco jako Pavel Nedvěd ve fotbale. Poctivý dříč, který ani ve svém již pokročilém věku nevynechá jediný souboj a je vzorem pro mnohé florbalisty. Nabízí se tak stejná přezdívka. Havířovský Grande Paolo získal s Torpedem dvě stříbra z extraligy, dokázal se s Havířovem vrátit po pádu zpět do extraligy a nyní po sešupu zdejšího florbalu pomáhá i ve druhé lize. Kromě toho působí jako hrající asistent a právě s ním jsme hodnotili první polovinu sezóny. Řeč však přišla i na jeho dva neméně známé bratry Petra a Miroslava, nebo zda si jednou zahraje v jednom týmu se svým synem Jirkou.

Před sezónou jsi "koketoval" se Stonavou, co nakonec rozhodlo, že jsi zůstal v Torpedo?

Nechtělo se mi už jezdit po celé republice, tak jsem chtěl jít do Stonavy, kde ty kluky znám a Stonava hraje většinu turnajů poblíž. Nakonec rozhodlo to, že Torpedo přihlásilo druhou ligu, kde ty cesty nijak daleké nejsou a kvalita ligy je o něco vyšší, než ta Stonavská.  Zároveň jsem byl rád, že kluci se nikam nerozprchli a jádro týmu zůstalo stejné, takže jsem věděl, že nikdo nebude překvapený, když mě na skoro žádném tréninku a na některých zápasech neuvidí.

Otázka, která je stále omývaná dokola, ale nelze se nezeptat i tebe. Co říkáš na propad havířovského florbalu o dvě patra níže? Vidíš nějaké východisko z této situace?

Já to nevidím nijak dramaticky. Sestoupení z extraligy bylo logickým vyústěním toho, že každý rok odcházeli kvalitní hráči pryč a doplnění z juniorů už teď nebylo tak kvalitní, aby se ty díry zacelily, jak tomu bývalo dříve. 1.liga je na čas a finance ještě náročnější, než extraliga, takže druhá liga je celkem dobrá varianta na konsolidaci klubu a začlenění mladých kluků do týmu. Časem by se mohlo zase zkusit postoupit do extraligy, ale k tomu jsou potřeba v první řadě finance, které tady ovšem zatím nejsou.

Kromě hraní působíš i jako asistent trenéra, jaké byly dle realizačního týmu předsezónní ambice mužského "Áčka"?

Hlavní cíl byl a pořád je ten, abychom si ten florbal užívali a nestresovali se. Zároveň jsme věděli, že kádr máme tak kvalitní, že i bez nějakého tvrdého tréninkového drilu bychom měli většinu mužstev přehrávat. To se nakonec i potvrdilo a i přes tři prohry si myslím, že tu soutěž můžeme vyhrát. Je ovšem otázka, jestli pak budeme chtít jet na baráž někam do Jablonce, když finanční situce na 1.ligu nebude. Každopádně by bylo dobré, aby to bylo otevřené až do konce.

V polovině sezóny se nacházíte na druhé pozici se třemi ztrátami. Daří se tedy ambice naplňovat dle představ?

Na to jsem vlastně odpověděl v minulé otázce. Tří proher je škoda, ale bez nich by to byla trochu nuda.

Podíváme-li se na ty tři prohry, byl jsi pouze u jedné z nich (Klobouky). V médiích se často spekuluje, že mužstvo je bez tebe poloviční. Je tomu opravdu tak?

Proti Kloboukům byl tým poloviční i se mnou, takže spíš to je tak, že mám to štěstí, že když je tým poloviční, tak nehraju. Jinak bych řekl mimo záznam, že to jsou spekulace "novinářskejch mrdek".

Jě něco, co tě v rámci soutěže překvapilo, nebo naopak zklamalo?

Víceméně mě nic nepřekvapilo. Kvalita je srovnatelná se soutěžemi pod extraligou, jak jsem čekal (ten skok je obrovský) a systém mi osobně vyhovuje.

U každé kategorie se ptáme na "top" utkání a naopak na totálně zpackané utkání. Mohl bys z každé kategorie vybrat a uvést důvod?

Nejlepší utkání určitě v Petrovicích. Tam nikdo od nás nic nepodcenil a tak to i vypadalo a nejhorší co vím, bylo doma s Kloboukama. Tam naopak podcenili všichni všechno a opět to tak i vypadalo.

Kromě Torpeda působíš také ve veteránském týmu Vítkovic společně s Liborem Hrčkem (trenér Z.F.K. Petrovice). Bavili jste se nějak o společném duelu v druhé lize?

Už jsem starší a vím, že zajíci se sčítají až po honu. Takže i když jsme je smetli jak vůz technických služeb štěrk po zimě, tak si radši počkám až na druhý zápas. Sice si myslím, že k tomu nedojde, ale nerad bych si něco vyžíral. Navíc, když máte za sebou beka s takovou střelou jako má Libor, tak nerad dráždím hada bosou nohou. Při střílení jelenů je mu jedno, zda to je spoluhráč nebo protihráč.

Server Florbalmag.cz a zejména fanoušci tě zvolili do "Dream teamu 2.ligy". V únoru ti bude již sedmatřicet let. Jak se v tomto věku hledá motivace?

Já jsem vždycky sportoval, tak v tom pouze pokračuji. A kdybych nehrál florbal (který mě ještě pořád baví), tak bych hrál něco jiného. No a pokud pořád dokážu bez jakýchkoliv obětí hrát tak, že lidi nebudou kroutit hlavou, co tam ten důchodce ještě dělá, tak se mi nechce končit. Ale je pravda, že na různých stmelovacích akcích těm mladým už moc nestíhám.

Stále plánuješ, že vydržíš, aby sis v jedné formaci zahrál se svým synem Jiříkem?

Tak to asi vyjde až ve veteránech. Když bude mít Jirka 32, tak já budu mít teprve 65. To snad už nebudu muset nosit spoluhráčům pití.

Když už jsme u rodiny, jak to vypadá s Tvými bratry? Mirek nastoupil za Torpedo v letošní sezóně v jednom utkání, ale nadále bydlí v Kladně. O Petrovi již na florbalové mapě zmínka není. Jak to s nimi nyní vypadá, co dělají, je možné, že je v Havířově ještě někdy uvidíme?

Petr už florbal nehraje vůbec, je pořád ve Švýcarsku a udržuje si postavu jinými sporty. Mirek si kromě Torpeda chodí zahrát florbal se spolupracovníky na Kladně a udržuje si postavu kromě jiných sportů i v závodní kantýně. Myslím, že je v Havířově uvidíme, ale asi ne na florbalové palubovce.

Sezóna se v lednu přehoupne do druhé poloviny, jaké máš přání či cíle?

Abychom hráli bez nervů a v pohodě jako první polovinu. Samozřejmě bez zranění.

Poslední otázku vždy necháváme volný ring, můžeš tedy komukoliv cokoliv vzkázat...

Tady dám recept jak se dostat do All stars 2.ligy: je důležité vždycky během rozcvičky ukázat svým čtyřem spoluhráčům, na kterém místě před soupeřovou brankou budete 90% času stát a pak to nechat na nich, aby míček vybojovali, vykombinovali a potom vám to tam aspoň šestkrát za zápas dali před prázdnou bránu. No a je důležité to pak aspoň jednou nebo dvakrát trefit. Jednoduché. Chci ocenit ty spoluhráče, kteří se se mnou objevují na hřišti, že se jim to zatím daří.

Pavel Kožušník s dětmi 2011	Pavel Kožušník s dětmi 2013