36_20250625_075152.png
22_20250722_143218.png
85_20251016_102340.jpg

Přípravka pod trenérem Seberou vlétla do soutěží, nábor probíhá neustále

V dalším rozhovoru s hlavními trenéry mládežnických kategorií se tentokrát podíváme na kategorii prakticky těch úplně nejmenších. I přípravka, podobně jako ostatní kategorie, vyslala do soutěží tým "žlutých" a "černých". Prostor pro osahání prvních soutěžních utkání je tedy dostatečný. Tuto kategorii má na starosti v klubu Daniel Sebera, jenž je veřejnosti spíše znám jako sportovní manažer a koordinátor náboru, což ale s přípravkou úzce souvisí.

  • Lidé z klubu tě převážně znají z pozice sportovního manažera. V klubu se však věnuješ i trénování přípravky. Proč jsi zrovna u této kategorie?

Myšlenka vznikla loni na jaře při spojování klubů. Nejprve jsem to dost zvažoval, protože jsem od malička ve všem velmi soutěživý a chci vyhrávat. Přípravka je však kategorií, kde se děti se sportem teprve seznamují a budují si k němu celoživotní vztah. Vyhrávání je tak úplně na vedlejší koleji. Prvotní tedy bylo přenést se v osobním nastavení přes tuto skutečnost, což se nakonec povedlo. Ve vedení klubu jsme si přípravku a nábor nových dětí vytýčili jako jeden z nejdůležitějších cílů, na kterých musíme zapracovat. Vzhledem k tomu, že jsem i hlavní kontaktní osobou náboru, tak mi vše dávalo smysl a s trénováním jsem souhlasil. Důležité pro mě byl také fakt, že jsem dostal volnou ruku při sestavení trenérského týmu, se kterým mohu na rozvoji nových nadějí spolupracovat.

  • Jedná se prakticky i o nejmladší kategorii v klubu. Jaká jsou specifika u trénování těchto "pidižvýků"? 

Odpověď by vydala na slohovou práci, ale pokusím se být stručný. Trenér malých dětí musí zvládat spoustu rolí. Někdy je herec, jindy kamarád, občas psycholog nebo pomáhá dětem jako rodič. Důležité je děti zaujmout a vytvořit jim přátelské prostředí plné důvěry, ve kterém se budou moci rozvíjet. Zároveň je to hodně o trpělivosti, protože udržet pozornost malých dětí na tréninku či v zápase není nic jednoduchého. Za důležitý považuji pozitivní přístup trenéra a to nejen k dětem a tréninku, ale také k rodičům, kteří jsou klíčovou součástí sportování dětí. 

Pokud otázka směřovala k tomu, na co se s dětmi zaměřujeme, tak je to především rozvoj pohybových schopností a dovedností, orientace v prostoru, vedení míčku dvěma rukama, dovednosti s florbalkou a hru v nízkém počtu hráčů. Vše se snažíme dělat zábavnou formou. Teď si uvědomuji, že jsem až tak stručný nebyl. (smích)

  • Tradiční otázka na trenéry a jejich "florbalový životopis". Mohl bys tedy nastínit, co vše máš za sebou?

Nastoupil jsem do klubu jako starší žák a došel až do juniorky, kde jsem nakoukl i do extraligy a zahrál si s hráči jako Ríša Michalík, Mirek Kožušník, nebo Vojta Skalík. Bohužel v úvodu poslední juniorské sezóny přišla nějaká zranění, které mě zastavily. Po juniorském věku jsem hrál v okolních klubech jako Šenov nebo Slavia Havířov. V roce 2013 jsem do Torpeda znovu vrátil a už v něm zůstal.

Trenérsky jsem působil nejdříve jako hrající trenér u dospělých družstev v nižších soutěžích. K mládeži jsem se přesunul v roce 2021, kdy jsme v klubu bojovali s nedostatkem trenérů a já cítil, že nastal ten správný čas. Musím říct, že mě to chytlo. První sezóna s mladšími žáky ročníků 2009 a 2010 byla skvostná (32 výher, 2 prohry). Velmi rád na ní vzpomínám. Moc mě těší, kam to kluci letos dotáhli, když vybojovali titul starších žáků. Jsem na ně hrdý a věřím, že o nich ještě uslyšíme. Nicméně zpět k otázce, za čtyři roky trénování mládeže jsem si prošel vše od přípravky až po starší žáky.

  • Poslední víkend proběhly první turnaje přípravek. Jak si to děti užily a doplňující otázka se týká "skrývání" výsledků, jak toto vnímáš z pozice trenéra?

Užili jsme si to všichni, děti i trenéři. Oproti loňsku šlo vidět, že děti udělaly velký progres. Upřímná radost dětí při vstřeleném gólu či vítězném utkání je jeden z důvodů, proč mě trénování přípravky baví čím dál více.

Důvody pro "skrývání výsledků" u přípravky chápu a jsem s tím naprosto v pohodě. Na prvním místě je jednoznačně rozvoj dětí a budování lásky ke sportu. Děti si stejně na střídačce skóre počítají, což je dále motivuje a umožňuje jim prožívat pozitivní i negativní emoce, které jsou pro jejich budoucí rozvoj velmi důležité. U kategorie elévů považuji skrývání výsledků za diskutabilní, je to na dlouhou úvahu.

  • Hlavní fáze náboru probíhá před startem sezóny, v srpnu a září. Našly si cestu k florbalu další generace žlutočerných barev?

Určitě ano. Aktuálně se počet nově příchozích dětí v náborovaných kategoriích blíží počtu 40, což je na polovinu října slušné číslo. Letos jsme kromě dvou družstev přípravky přihlásili i družstvo minipřípravky, kde budeme od listopadu obehrávat ty úplně nejmenší. Zároveň chceme na některých turnajích postavit i druhé hřiště, abychom dali příležitost naskočit do zápasů co největšímu počtu dětí.

V náboru však budeme pokračovat během celé sezóny. Chystáme aktivity a spolupráce, které by ho měly podpořit a přivést ke sportování další nové děti. Jsme největším sportovním klubem ve městě a chceme si tuto pozici udržet i do budoucna.

  • Pokud by se někdo rozhodl dát své ditě do klubu během sezóny, je v tom nějaká komplikace? A proč by si děti, potažmo jejich rodiče měly vybrat právě Torpedo?

    Nábor probíhá celoročně. S přípravkou a elévy trénujeme od září do června, takže noví zájemci mohou přijít kdykoliv v tomto období a vyzkoušet si trénink. Pro začínající holky máme dívčí týmy elévek U11 a mladších žákyň U13.

    „Proč si vybrat Torpedo?" Naučíš se respektu, týmové spolupráci a fair play. Budeš umět vyhrávat i přijímat prohry. Získáš spoustu zážitků a kamarádů na celý život. Tohle je můj příběh. Přijď k nám do Torpeda a zažij si ten svůj!

    „Zážitky z dětství nevytvoří technologie, ale týmový sport.“