36_20250625_075152.png
22_20250722_143218.png
71_20250921_193302.jpg

Mladší žákyně navazují druhou sezónou, elévky čeká soutěžní premiéra

Po loňské sezóně, kdy klub přihlásil kategorii mladších žákyň, letos přibyla také kategorie elévek. Sezóna se již brzy rozběhne a my jsme tedy vyzpovídali hlavního trenéra Honzu Procházku (na fotografii vlevo se svým bratrem Václavem, který mu u těchto kategorií pomáhá.

  • Na začátek, pro ty, kteří třeba neví, můžeš shrnout svůj florbalový životopis?

S florbalem jsem začal zhruba v roce 1997 právě v Torpedu Havířov, kde jsem prošel v té době všemi mládežnickými kategoriemi. V roce 2006 jsem přestoupil do konkurenční Slavie Havířov, kde jsme hráli většinou třetí nejvyšší soutěž. Po sloučení Slavie a Torpeda jsem přestoupil na dvě sezóny do Orlové, odkud jsem se v roce 2016 vrátil zpět do Torpeda. Následně jsem nastupoval za rezervní týmy Torpeda a od roku 2020 nastupuji za veteránský B tým Torpeda Havířov. Kariéra to není ověnčená úspěchy, nicméně já si vždy cenil kamarádů a komunity, která vznikla okolo klubu a florbalu jako takového.

  • Jak ses dostal k trénování a jaké jsou tvé trenérské zkušenosti, znalosti?

První zkušenosti s trénováním jsem získal už během svého působení ve Slavii Havířov, kdy jsem zhruba dvě sezóny trénoval mladší žáky a měl jsem možnost potkat jako trenér některé současné hráče mužského A týmu Torpeda, Erika Šochmana či Mariána Klozu.

K současné trenérské pozici jsem se dostal shodou několika náhod. První se stala v únoru roku 2023, kdy jsem si v zápase přetrhal vazy v koleni a poškodil meniskus. Tahle epizoda mě vyřadila na rok a půl z role hráče. A jelikož již té době nastupovala má dcera za přípravku Torpeda, přišel za mnou před sezónou 2023/2024 Dan Sebera, jestli bych mu nechtěl dělat asistenta v kategorii elevů. Já na tuhle nabídku kývnul a přičichnul jsem tak znovu k trenérskému řemeslu. Na další sezónu klub přihlásil kategorii mladších žákyň a jelikož nebylo moc zájemců a byl potenciál, že by dcera stejně tuhle kategorii hrála, kývnul jsem na nabídku vedení klubu a ujal se dívčího týmů.

  • V Torpedu máš na starosti mladší žákyně a elévky, proč zrovna tyto kategorie?

Jak jsem zmínil v předchozí odpovědi, tak dcera hraje kategorii mladších žákyň a elévky jsou z toho důvodu, že pro samostatné kategorie by tréninkové jednotky neměly smysl, proto trénujeme obě kategorie společně.

  • Jaký je rozdíl v trénování dívek oproti klukům? Nebo je to u těchto věkových kategorií podobné?

Do určité věku bych řekl, že ve florbalové rovině nejsou moc rozdíly, nicméně je obecně známo, že děvčata „dospívají“ dříve než chlapci, a to se u nich odrazí právě i na úrovni florbalu. Lze to vnímat v přístupu k tréninku, jejich vnímání svého okolí a týmu jako celku. Samozřejmě nelze tohle aplikovat na všechny jedince a vždy se najde ať už dívka či chlapec, který tzv. „vybočuje“ z řady. U dívek vnímám i dost emocionální rovinu, která má svá pro a proti. Někdy se dokážou děvčata vzedmout k úžasným výkonů a někdy stačí malá drobnost a celý tým se psychicky sesype jako domeček z karet. Ale i tohle je součást sportu a všichni si to musí zažít.

  • Jaká je podle tebe herní úroveň v těchto kategoriích? Přeci jen jsou to teprve začátky florbalových kariér. Jak se ti zamlouvá turnajový systém soutěže a "nevyhodnocování" výsledků?

Co se týče herní úrovně, tak se to odvíjí tým od týmu a v některých případech je to turnaj od turnaje. Některé oddíly mají velice širokou dívčí základnu, a tak na každý turnaj jezdí někdy i s naprosto jinými sestavami.

Co se týče turnajového systému, tak od začátku jsem k němu byl dost skeptický, nicméně čím dál více mu přicházím na chuť, ale opět má to své pro a proti. Mladší žákyně vlastně nevedou dlouhodobou tabulku své kategorie a vždy se vyhodnocuje každý jednotlivý turnaj, tak je super, že každý turnaj má každý tým stejnou startovní pozici. Ovšem je škoda, že ono vyhodnocení je nepovinné což může být pro děvčata demotivující.

Co se týče „nevyhodnocování“ tak jednak je to novinka a opět jsem, jako vždy na začátku něčeho nového, dost skeptický. Tahle novinka se bude týkat kategorie elévek. Zde budou muset přepnout vnímání hráči, trenéři a také rodiče. Nebude se zaznamenávat skóre během zápasu, nebude se evidovat výsledek do FISu. Vím, že tenhle systém již nějakou dobu funguje v jiných krajích, tak doufám že tahle novinka přinese to, co od něj očekává samotná florbalová unie.

  • V posledních letech se základna ženských týmů, potažmo klubů zvyšuje. Vnímáš tento trend také a co na něj říkáš?

Tenhle trend nejde nevnímat. Ženský sport obecně je na vzestupu. Stačí se podívat na tenistky, hokejistky a začíná se dostávat do popředí zájmů i ženský fotbal a já pěvně věřím, že se do popředí zájmu dostane i ženský florbal. A to i třeba při letošním MS žen, které pořádá Brno a Ostrava.

  • S trénováním ti vypomáhá tvůj bratr? Jak se k tomu dostal on a jak spolupráce funguje? "Nesmrdí" to někdy bratrovražednými choutky?

No čekal jsem podobnou otázku. (smích) Brácha se k tomu tak nějak nachomýtnul náhodou. Ještě před začátkem sezóny 2024/2025, tj. první sezóny mladších žákyň existovalo několik variant trenérského týmu, nicméně ani jedna nedopadla. Já se o tom náhodou zmínil bráchovi a ten se nabídnul, že by to chtěl zkusit. Samozřejmě od začátku jsem měl drobné obavy, co se týče rozdílných pohledů na věc a podobně. Přece jen sám to každý musí znát, že žádná rodina není bez drobných rozmíšek. (smích) Paradoxně trenérská spolupráce funguje bez jakéhokoliv zádrhelu. Asi bych to zobecnil frází „Já na bráchu, brácha na mě!“ Vše funguje jako dokonale promazaný stroj a já jsem velice rád, že můžu trénovat společně se svým bratrem. Doufám, že by tohle odpověděl taky. (smích)