Poslední domácí utkání základní části letošního ročníku 1. florbalové ligy dopadlo lépe pro domácí Torpedo, které zvítězilo v přestřelce s jasným favoritem ze Staré Boleslavi po brance osm vteřin před sirénou základní hrací doby. Šťastným zakončovatelem byl Filip Szemla.
Torpedo má za sebou nelichotivou sérii tří porážek a před sebou těžkou domácí výzvu v podobě Orky Staré Boleslavi, která většinu soutěže byla lídrem provoligové tabulky, než jí v posledních kolech vystřídali Bulldoci z Brna.
Souboj druhého s třetím celkem tabulky nabídne 24. kolo 1. ligy mužů. Torpedo Havířov vyráží na půdu brněnských Bulldogs, kteří ještě loni hráli Livesport superligu.
Během třicetileté historie klubu se našlo hned několik odchovanců, nebo hráčů, kteří prošli klubem a vydali se díky florbalu na zahraniční "misi". V raných letech děrovaného míčku bylo vymodlenou zemí Švýcarsko, ale to již nyní zcela neplatí a navíc se hráči se žlutočernou minulostí ocitli hned v několika florbalově exotických destinacích. Namátkou můžeme zmínit Francii, Jižni Koreu, Rakousko nebo Velkou Británii. Nyní jsme vyzpovídali Honzu Žwaka, odchovance českotěšínského florbalu, jenž z Torpeda odešel do německé Bundesligy v roce 2020 a nyní zde kroutí již šestou sezónu.
Junior Maceček o umístění v CE lize, "Neodpovídá kvalitě, kterou v týmu máme."
Podobně jako Samuel Strakoš i Jakub Maceček sbírá poctivě starty v 1. lize mužů. Zároveň si ale, pokud to čas dovolí plní povinnosti v CE lize juniorů. Loni přitom ještě nastupoval v dorostenecké kategorii. Jak on se dívá na první polovinu sezóny a účast na srazu juniorské reprezentace v Pardubicích?
Ohlédneme se za posledními zápasy juniorů letošního roku...
Byl to náročný víkend proti špičkovým soupeřům. Zápas s Bohemkou nám bohužel výsledkově nevyšel podle představ, i když jsme do toho dali všechno. O to cennější ale bylo, jak jsme se dokázali zvednout hned druhý den proti Spartě. Tam jsme ukázali charakter, plnili jsme taktické pokyny a konečně nám to tam i napadalo. Zakončit rok výhrou nad tak silným týmem je pro nás obrovská radost do další práce.
Vlivem krytí zápasů mužů s juniory jsi neabsolvoval v juniorech všechny utkání. Spoustu utkání se prohrálo těsným rozdílem. Jak lze popsat první polovinu CE ligy?
Je to trochu frustrující. Když se podívám na tabulku, myslím si, že neodpovídá kvalitě, kterou v týmu máme. Spoustu zápasů jsme ztratili o gól nebo v koncovkách, což mrzí dvojnásob. Pro mě osobně je to náročné v tom, že chci pomoct klukům v juniorce, ale zároveň sbírám zkušenosti v mužích. Musíme se naučit ty vyrovnané zápasy překlápět na naši stranu, herně na to určitě máme.
Na konci září jsi s klubovým kolegou Ondrou Pařenicou absolvoval sraz juniorské reprezentace v Pardubicích. Co sis z tohoto zážitku odnesl?
Byla to obrovská lekce. Tempo a intenzita na reprezentační úrovni jsou ještě o stupeň výš, než v lize. Člověk tam vidí nejlepší hráče z republiky a to mě motivuje makat na sobě ještě víc. Jsem rád, že jsem tam mohl být. Ukázalo mi to, kde mám rezervy a na čem musím pracovat, abych se na téhle úrovni udržel.
Ondřej Pařenica (vlevo) a Jakub Maceček na srazu juniorské reprezentace.
V mužích sis prozatím připsal devět utkání s jednou trefou v neúspěšném utkání se Starou Boleslaví. Vybavíš si tu branku a máš schovaný míček na památku?
Pamatuji si ji dobře, je to ještě čerstvé i když měla hořkou příchuť, protože jsme ten zápas vysoko prohráli (6:12). Padlo to tam v první třetině, zvyšoval jsem na 2:1. Byl to můj první gól v 1. lize mužů, takže i přes ten výsledek jsem byl rád, že jsem to prolomil. Míček samozřejmě schovaný mám.
Loni jsi ještě nastupoval coby dorostenec "pouze" v 1. lize dorostu a CE lize juniorů. Letos jsi naskočil rovnou i do mužského vlaku. Jak moc velký skok, herně, fyzicky a takticky to je?
Je to obrovský skok, hlavně v té fyzické připravenosti a tvrdosti soubojů. V mužích vám nikdo nedá ani metr prostoru zadarmo a každá chyba se trestá mnohem rychleji, než v dorostu. Takticky je to taky jinde, hra je svázanější a dospělejší. Musím se rychleji rozhodovat a být silnější v osobních soubojích. Ale jsem za tu šanci vděčný, protože mě to posouvá dopředu každým střídáním.