Slavné odchovankyně

Pavla začínala s florbalem v sezóně 1998/1999, kdy tehdy havířovské ženy hrály nejvyšší tuzemskou soutěž. Po čtyřech sezónách strávených v Torpedu odešla do nedalekých Vítkovic, kde však strávila pohou sezónu a jejím dalším působištěm byl Liberec. S ním získala hned ve své první sezóně Titul mistra ČR (2004), ale po sezóně opět měnila působiště. Na dlouhých sedm let spojila kariéru se zelenobílými Bohemians, s kterými získala čtyřikrát ligové stříbro (2006, 2008, 2010 a 2011) a třikrát bronz (2005, 2007 a 2009). Aby se však dočkala opět vysněného Titulu, musela zase změnit působiště a do sezóny 2011/2012 oblékala dres Herbadentu Praha. S ním na sklonku kariéry oslavila titul hned dvakrát (2012 a 2013), ale zejména v druhé sezóně měla dlouhodobé zdravotní problémy s kolenem, které po této sezóně znamenaly definitivní konec. V roce 2011, 2012 a 2013 si navíc zahrála ženskou florbalovou Ligu Mistrů a účastnila se dvou Mistrovství světa žen v roce 2001 v Lotyšsku a 2005 v Singapuru.

Populární "Šotka", jak se teto fyzicky skvěle vybavené útočnici přezdívalo začínala v Triumf Havířov. Tento ženský havířovský klub založil náš tehdejší hráč mužů Jan Jedlička a později jej převedl pod havířovské Torpedo. V sezóně 2003/2004 získala první extraligové starty díky střídavému hostování ve Vítkovicích a v témže roce také startovala na juniorském MS ve Finsku. Poté se coby sedmnáctiletá studentka vydala za florbalem do Prahy, před nabídkou Vítkovic přijala výzvu v podobě Bohemians. V Praze úspěšně dodělala gymnázium a postupně se stávala oporou jak pražských klokanů, tak ženské reprezentace. S Bohemians získala stejně jako Theodosisová čtyřikrát ligové stříbro (2006, 2008, 2010 a 2011) a třikrát bronz (2005, 2007 a 2009). Zúčastnila se čtyřikrát Mistrovství světa žen (2005, 2007, 2009 a 2011; ženské MS se konají co dva roky, střídavě s těmi mužskými). Na tom posledním v roce 2011 byla výkony vyhlášena nejlepší hráčkou bronzového národního týmu a ve stejném roce se umístila na 3.místě v anketě Florbalistka roku. Uprostřed rozběhlé sezóny se však rozhodla dát florbalu natrvalo vale a věnovat se pracovním povinnostem a jiným aktivitám. Po návratu do Havířova se chvíli věnovala ženské složce jako kondiční trenérka a byla vidět také na soupisce ženského týmu.

Talentovaná hráčka začínala s florbalem v roce 2002. Ihned se stala oporou juniorského týmu Torpeda a dotáhla jej v roce 2004 a 2005 na Mistrovství ČR, ale v obou případech z toho bylo "pouze" páté místo v republice. Od následující sezóny už patřila do kádru extraligových Vítkovic, s kterými je spojena dodnes. Pomalu, ale jistě se z ní stala opora útočných řád vítkovických rytířek, v dnešní době navíc obléká kapitánskou pásku. Za posledních pět let si na krk pověsila pět ligových medaili, bronz z let 2010 - 2012, stříbro 2013 a jako kapitánka zvedla pohár pro Mistra ČR nad hlavu v roce 2014. Několik startů si připsala za juniorskou reprezentaci, ale na MS juniorek se nikdy nepodívala. Svůj debut na Mistrovství světa si připsala až v kategorii žen v roce 2011 ve Švýcarsku a byla tím u historicky první ženské medaile (bronz) Českého reprezentačního výběru. Po úspěšné kariéře ve Vítkovicích přestoupila do konkurenčního ostravského FBC. V rámci hostování se také vrátila do našeho ženského celku.

Florbalová světoběžnice toho za svou momentální kariéru stihla opravdu hodně. Po přestupu z Havířova do FBC Ostrava se brzy stala tahounkou tohoto týmu. Patřila mezi stabilní členy juniorské reprezentace. Věkem stále juniorka patřila mezi opory Ostravy. Po čtyřech sezónach však přišel přesun do pražských Bohemians. Zde však nevydržela opět déle, než čtyři Superligové sezóny a přestup do tehdy nováčkovského klubu FbK Jičín. Mihla se také v již mladém věku jako asistentka trenéra u ženské reprezentace. Po sezóně strávené v Jičíně se přesunula zpět do Ostravy, kde svou hráčskou kariéru již ukončila a v současnosti působí jako zaměstnankyně klubu.

Tato všeobecně sportovně nadaná slečna začínala dříve s fotbalem. K florbalu se dostala až v pozdějším věku, konkrétně v sezóně 2008/2009, kdy věkem ještě juniorka patřila k oporám ženského týmu Torpeda. Vzhledem k tehdejšímu přerušení ženské složky v havířovském Torpedu přesla s ostatními do Horní Suché. Po jedné sezóně už však putovala do ambiciózních Vítkovic. Zde se v prvních dvou sezónách radovala z ligového bronzu (2011 a 2012), o sezónu později v Superfinále florbalu smutnila ze stříbra (2013) ale o rok později již vystoupala s Vítkovicemi na samotný vrchol, když přerušila se svými spoluhráčkami hegemonii pražského Herbadentu. Účastnila se juniorského MS v roce 2012, kde juniorky skončily na 4.místě. Během několika sezón se probojovala mezi opory vítkovického celku i reprezentace. Vyzkoušela si navíc zahraniční angažmá, když půl roku díky studiu působila ve švédském Linköpingu. Po návratu strávila ještě několik sezón ve Vítkovicích, odkud v roce 2021 přestoupila do prvoligového Třince. Ten dotáhla do superligy, v které však zvládla svou poslední sezónu na nejvyšší úrovni.