Šesté kolo má před sebou Torpedo Havířov. Po domácí výhře s Kopřivnicí míří do jihomoravského kraje, kde se střetne s tradičním účastníkem 1. ligy, Tělovýchovnou jednotou Znojmo. Pokud byste se chtěli připojit, máte také možnost vycestovat společně s hráči na utkání.
Před sezónou jen pět hráčů v historii Torpeda Havířov dosáhlo mety tří set odehraných utkání za hlavní mužstvo žlutočerných. Pavel Kožušník, Miroslav Kožušník, Hynek Plášek, Ondřej Kowal a Pavel Bezděčík. Nyní, po utkání s Kopřivnicí se k nim přidal šestý. Marián Kloza má na svém kontě přesně tři stovky utkání a v letošní, jeho již dvanácté sezóně mezi dospělými, se s největší pravděpodobností dostane do TOP5. Navíc, nebýt dvou sezón "postižených" pandémií Covid-19, dosáhl by tohoto jubilea o dost dřív.
V rámci 5. kola 1. ligy mužů přivátalo Torpedo Havířov na své půdě Vikingy z Kopřivnice. V malém moravskoslezském derby zůstaly body doma po výhře 5:3 a i díky první prohře Šumperku se tabulka opět vyrovnala. Rozdíly mezi týmy jsou nyní minimální.
V neděli 5. října se v rámci 5. kola střetneme s aktuálně 5. celkem tabulky. Tím nebude nikdo jiný, než Vikingové z nedaleké Kopřivnice, které z posledních sezón, zejména v Národní lize známe velice dobře. Loni byli společně s Torpedem jedni z nováčků 1. ligy.
K týmu se připojil na konci srpna, tedy v samém závěru přípravy před letošní sezónou 1. ligy. V roli asistenta trenéra doplnil štáb realizačního týmu hlavního lodivoda Rostislava Kohúta. Nyní si tedy pod lupu v rámci rozhovoru vezmeme čtyřiačtyřicetiletého Michala Sordyla.
Torpedo jsem zaregistroval už v době, kdy hrálo extraligu. Pak se mi na pár let ztratilo z dohledu a opět jsem jej začal vnímat loni, kdy kluci postoupili do první ligy a když jsem se synem Vojtou začal řešit přestup z Orlové právě sem. O tom, že bych byl asistentem trenéra mužského A - týmu jsem ani nepřemýšlel, dokud mě neoslovil hlavní trenér Rosťa Kohút, se kterým jsem se znal z fyzio-cvičení.
Loni jsem ukončil ze zdravotních důvodů svou hráčskou kariéru, takže ta nabídka přišla ve správný čas. Byla to pro mě nová výzva, chtěl jsem nakouknout na to, jak to funguje v první lize a jakým způsobem trénují místní borci.
Florbal hraji už asi od roku 2007, kdy jsem začal v týmu 1. FBK Eagels Orlová. Zde jsem začal později i trénovat mládežnické kategorie, kde hrál můj syn a pak i mužské kategorie, kde jsem hrával já. Celkem mám odtrénovaných okolo 240 zápasů, z toho cca 150 v mládežnických kategoriích. V Ostravě jsem založil také florbalový oddíl sportovního klubu policie, se kterým dosahujeme pravidelně výborných výsledků. Za poslední tři roky jsme byli dvakrát vicemistři a jednou Mistři republiky.
Líbí se mi, že se tady hraje tvrdě, ale čistě. Hráči jsou přesnější v nahrávkách i střelbě a vše se dělá ve větší rychlosti, než v nižších ligách. Na hráče jsou kladeny vyšší nároky, jak na fyzickou, taktickou i mentální připravenost. Klobouk dolů před nimi, že dokážou skloubit práci, školu, rodinu a k tomu ještě hrát florbal na celorepublikové úrovni.
V nejužším realizačním týmu jsem společně s Rosťou Kohútem a Danem Švrčkem. Já se tam zatím rozkoukávám. Rosťa to tady vede pevnou rukou, kdy určuje náplň tréninků, taktiku i nasazení jednotlivých hráčů v zápase. Já se nyní starám o statistiky během zápasu, začínám pracovat s videozáznamy a asistuji při tréninzích.
Spokojenost není v tom smyslu, že víme, že umíme hrát lépe, než co na hřišti někdy předvádíme. Liga je letos hodně vyrovnaná, takže věřím, že nás pár vítězství může posunut hodně vysoko.
Loni jsme s nimi měli vyrovnanou bilanci, kdy byli nepříjemným, agresivním soupeřem. Já však věřím, že se všichni dáme do neděle zdravotně do pořádku, řádně se ně připravíme a body zůstanou doma.
