• Soutěž je letos abnormálně vyrovnaná. Díky poslední šňůře se Havířov drží ve vrchní polovině tabulky. Jaké je hodnocení trenéra po šestnácti odehraných kolech?

Navzdory několika zbytečným ztrátám můžeme být díky skvělému závěru spokojení. Jsme v kontaktu s „medailovou“ pozicí, která by nám teoreticky mohla zajistit možnost výběru alespoň ze dvou soupeřů. Berte to samozřejmě s nadsázkou – zůstáváme pokorní a už umístění v první šestce by pro nás bylo skvělým výsledkem.

V průběhu sezony jsme výrazně omladili kádr a zároveň změnili herní systém v reakci na soupeře i s cílem větší variabilnosti. Herně to zatím stále není úplně to, co bychom si představovali, ale je vidět postupné zlepšení.

• Stejně jako loni patří Torpedo k týmům, které nejméně inkasují, ale zároveň nejméně skóruje? Je to cílem, tedy přizpůsobenou taktikou, nebo bys raději viděl “divočejší” zápasy?

Právě tohle je na tom možná nejzajímavější. Myslím si, že v tréninku se hodně zaměřujeme na útočnou fázi. Na jednu stranu se věnujeme útoku, na druhou stranu ale silně akcentuji návraty, bloky a týmovou disciplínu.

Zároveň nemáme typické konstruktivní obránce–rozehrávače, proto volíme jednodušší řešení. To vše podle mě vede k tomu, že neděláme tolik chyb, ale zároveň si nevytváříme velké množství šancí.

• Které nebo která z doposud odehraných utkání mrzí, co se týče ztráty bodového zisku, nejvíc?

Takhle zpětně se to hodnotí těžko. Každá prohra nás zdravě naštvala, ale zároveň jsme dokázali vyhrát i zápasy, ve kterých se to úplně nečekalo. Myslím, že právě bez těch proher by nepřišla ani nečekaná vítězství a herní posun. Je klidně možné, že by si nás prohry dohnaly později.

• V utkání s Olomoucí jste předvedli obrovské gesto fair-play, kdy jste Olomouci přiznali gól, který však rozhodčí neviděli, za což se sluší smeknout klobouk. Jak bys tuto situaci popsal a odkud přišla iniciativa?

Upřímně – celé se to seběhlo tak rychle, že jsem to ze svého pohledu ani pořádně neviděl. Na naší lavičce ale nebyl nikdo, kdo by tvrdil, že to gól nebyl. Pokud si dobře vzpomínám, Vilda s Kamilem mi říkali, ať to přiznám, takže jsem jen čekal na vhodný okamžik.

• Před sezónou do kádru přišlo dost nových tváří. Ať už Hečko ze Slovenska, Vizváry, Karas nebo Vojáček včetně mladých pušek z juniorů, kteří se zapracovávají. Zapadli všichni bezproblémově do kádru a jak lze hodnotit jejich výkony?

Všichni patří k oporám týmu a Matej se do toho postupně dostává. Potřeboval čas na aklimatizaci. Většina nově příchozích juniorů dostává postupně větší prostor, což je vidět i v rámci celkového omlazení kádru. Nic ale nemají zadarmo.

• V prosinci je letos vlivem MS žen neobvyklá pauza. Z trenérského hlediska je to jak moc velký zásah do soutěže, respektive přípravy, kdy hráči absolvují prakticky dvě vánoční pauzy?

Je to pro nás nepříjemný zásah, obzvlášť v době, kdy jsme byli na vítězné vlně. Nechceme se tím ale zbytečně zabývat. Každopádně byl listopad vabank – za nás padesát na padesát.

Začátek listopadu nebyl ideální, závěr naopak velmi dobrý. Je škoda, že jsme v té formě neodehráli víc zápasů. Teď se začíná „od nuly“, takže uvidíme.

• Poslední utkání v letošním roce čeká Torpedo před vánocemi v Kopřivnici, která má na kontě stejný počet bodů. Bude se tedy jednat o velmi důležitou tečku za kalendářním rokem 2026?  

Chceme za každou cenu vyhrát proti velmi kvalitně hrajícímu soupeři na jeho horké půdě. Víme, že to bude extrémně těžké. Jako vždy ale uděláme maximum a pak uvidíme, kam nás to dovede. Jak už jsem psal, naším přáním je bojovat o TOP 3.