Před následující sezónou proběhlo sloučení dvou tradičních havířovských celků. Torpedo Havířov, založené v roce 1995 a jeho o rok mladší Slavia Havířov, budou od nynější sezóny působit jako jednotný celek pod názvem Florbal Havířov. Široké veřejnosti však neunikne, že klubové barvy, znak, tradice i historie bude pokračovat ve šlépějích havířovského Torpeda. Na posezónní valné hromadě bylo stanovené nové vedení klubu, v jejímž čele ale stále stojí prezident Torpeda, Roman Kantor. A právě s ním jsme si před sezónou popovídali nejen o sloučení oddílů, ale o celkovém chodu klubu, mládeži, finanční situaci a mnoha dalších věcech.


Klub prošel po konci sezóny malou rekonstrukcí, kterou bylo dlouho avizované spojení dvou havířovských klubů Torpeda a Slavie. Kosmeticky se upravil název a znak klubu. Co to znamenalo pro vedení z hlediska administrace?

Já bych především chtěl říct, že to bylo logické vyústění situace vývoje florbalu v Havířově. Tak, jak jsem deklaroval na Valné hromadě, změnil se pouze název občanského sdružení na řekněme neutrální Florbal Havířov, nicméně Slavie do toho vstupovala s vědomím, že nástupnickým klubem bude Torpedo. Taky jsem vysvětloval, proč je dobré změnit název družení na neutrální. Čili duch Torpeda stále žije a kdo si myslel, že ho tímto zabijíme, tak je mimo. Já jsem ten poslední, co by chtěl rušit Torpedo. A tak se taky stalo. Kdo to sleduje, tak jistě dobře ví, že do soutěží jsme se přihlásili jako Florbal Torpedo Havířov a to myslím mluví za vše. Pokud se najde nějaký sponzor, který investuje do toho, aby nesl klub jeho jméno, tak se název Torpedo upozadí, ale černá a žlutá plus duch Torpeda nikdy nezahyne. Málokdo třeba ví, že Vítkovice se dlouhá léta jmenovala 1.SC Ostrava. Takže všichni chodili na Vítkovice, ale v registru ČFbU takový klub rozhodně nebyl. Je to prostě běžná praxe. A co se týče toho papírování, tak hlavní práce to byla především pro sekretáře Jirku Milerského, který jí musel věnovat trochu svého času, ale jak je jeho zvykem, tak vše zvládl perfektně a bez chyby. Oficiálne vše bylo posvěceno Ministerstvem vnitra někdy v polovině června.  

Důvodů, proč se oba kluby nakonec spojily, je asi spousta. Šlo by vyjmenovat alespoň ty nejhlavnější?

Já bych řekl, že ten nejhlavnější byl ten, že Slavie jako celek i florbalově šla do kytek. Martin (Křibík - pozn.redakce) to prostě nemohl sám stíhat, nikdo další, kdo by to držel se nenašel a tak to dopadlo takto, což je dobře, protože nám vzrostla mládežnická základna a o to především jde.  

Volilo se také nové vedení, které je v nynější době sedmičlenné. Oproti minulým letům, kdy bylou pouze tříčlenné, je to jistě příjemná změna. Jak budou ve vedení rozděleny kompetence a jak velký je to rozdíl?

Komptence jsou rozděleny celkem jasně. Já jsem prezidentem, Martin Křibík viceprezidentem, Jiří Milerski sekretářem a ostatní jsou běžní členové VV. Vzhledem k tomu, že teď jsou prázdniny a nic podstatného se neděje tak ten rozdíl se pozná až během sezóny.
 
Ve vedení klubu působíte spolu s Jirkou Milerskim čtyři roky. Když jste jej převzali (po sezóně 2008/2009), měl 14 oddílů. Během dvou let toto číslo kleslo v sezóně 2010/2011 na pouhých 6. Do nynější sezóny se přihlašuje opět 13 celků. Jak se dá vysvětlit takovýto sešup a postupný návrat?

My jsme klub "převzali" před sezónou 2009/2010, na vše jsme měli strašně málo času a tak jsme prakticky neměli možnost zjistit pravý stav věcí. Fakt byl ten, že se nesmyslně přihlásily týmy, které neměly hráče. O tom, proč to tak bylo, si nechám pro sebe. Ale změnit už jsme to nemohli a tak jsme museli bojovat s tím, jak to bylo nastavené. Během sezóny, respektive už na jejím začátku jsme však věděli, že to takto dál nepůjde a tak jsme prostě udělali to, co se mělo udělat po našem nástupu, ale nemohli jsme o tom vědět. Přihlásili jsme jen ty týmy, které měly hráče. Do toho nespokojené holky odešly do Suché a tak jsme skončili na čísle 6. A začali jsme od nuly. Tvořila se přípravka a elévové, kteří fungovali, ale rok nehráli a postupně se to začalo zvedat, až to došlo tak daleko, že vloni část holek, které nespokojené odešly do Suché přišly s tím, že by zase chtěly působit v Torpedu. Hlavní prsty v tom má Vlaďka Skalíková. Čili já zejména ve florbale spoléhám na to, že čas ukáže, jestli bylo rozhodnutí dobré nebo špatné a čísla mluví tak, že jsme tehdy asi šli správnou cestou.
 
Organizovat soutěže, turnaje, tréninky a vše ostatní pro takovýto počet celků je jistě velice náročné. Kolik může mít klub jako Havířov reálně v nynější době maximálně oddílů?
 
Když to přeženu, tak nás kromě hal a trenérů, což je ale to zásadní, nic nelimituje. Čili počet týmů v oddíle by mohl být neomezený, pokud by byly haly, trenéři a hlavně hráči. Ale reálně, co se týče kapacity hal a trenérů jsme zhruba na stropě našich možností. Je to prostě o tom, kolik se najde schopných florbalových nadšenců.

Dlouho probíraným tématem byl sestup mužského celku z extraligy, který nakonec nebude hrát ani 1.ligu. Jaké byly hlavní příčiny a důvody k tomuto kroku?
 
Tak předně musím říct, že já jsem se s tím rozhodnutím nepřihlásit 1.ligu vnitřně pral hodně dlouho. Nakonec však rozhodla realita a logika nad srdíčkem. Řekl bych, že zhruba vím, jaké mají podmínky hráči v extralize v ostatních klubech. A řekl bych, že jsme rozhodně, přestože si troufám říct, že jsme byli chudý extraligový klub, byli tým s jedněmi z nejlepších podmínek v Extralize. Bohužel to nebylo vidět na výsledcích. A tak, když se sestoupilo, tak se začaly rojit spekulace, kdo zůstane, kdo odejde a já jsem se sám sebe ptal, za co budeme tu 1.ligu hrát. Nezdá se to, ale 1.liga je dle mě dvakrát tak finančně náročnější (alespoň pro Havířov), než Extraliga. Ono totiž kluci byli zvyklí na nějaký standard a o ten by teď rozhodně přišli. A tak jsem si položil zásadní otázku: Má smysl hrát 1.ligu, když není reálné postoupit zpět do Extraligy? Odpovězte si sami. Máme prostě smůlu, že v Havířově nejsou peníze. A i kdyby byly, tak tady hráče nenalákáme, protože tady nejsou školy, práce, nic... Čili od nás budou lidi vždy jen odcházet, co si nevychováme, to mít nebudeme a pokud nepřijde nějaký Abrahamovič, tak počínaje rokem 2013 je v Havířově Extraliga či 1.liga holý nesmysl.
 
Byla nějaká možnost, že se přece jen v Havířově 1.liga hrát bude?

Možnost je samozřejmě vždycky, ale opravdu by to bylo takové tlučení bídy s nouzí a dost možná by to poznamenalo celý klub a do toho rizika jsem nehodlal jít.
 
S podporou sponzorů to v Havířově a okolí nikdy nebylo růžové. Jaká je momentální situace ohledně sponzorů? Co například tradiční sponzor, firma Pegres a ostatní?

Sponzoři v Havířově prostě nejsou. Pokud ano, tak buď se nám je nepodařilo nalákat a nebo jsou jinde. Firma Pegres sponzorovala spíše než z propagačních důvodů proto, že majitel Petr Gřeš měl k Torpedu vztah již od konce devadesátých let minulého století. Momentálně je těžké říct, jestli ve sponzoringu bude pokračovat, spíš to vypadá že ne.
 
Největším partnerem je zřejmě statutární město Havířov, je podpora pro florbal dostačující?

NE. NENÍ. Mám-li to popsat názorně, tak my jsme od založení (tj. rok 1995 - pozn.redakce) nedostali dohromady tolik peněz jako hokej za letošní rok 2013!!! Nebo fotbal za poslední dva roky. Já myslím, že to mluví za vše. Já rozhodně nejsem z těch, kteří by si chtěli vybrečet podporu, ale za námi je vidět opravdu kus odvedené práce. Florbal je druhý největší sport v republice, ať se to někomu líbí nebo ne a my jsme dostáhli za těch 18 let co klub funguje několikrát na titul v mládežnických kategoriích (junioři, starší žáci), muži dlouhodobě reprezentovali město v nejvyšší soutěži. Odpovídající podpora však nikdy nepřišla. My sice dostáváme v současné době cca 600 tis. a jsou týmy nebo města , kterým se o takových penězích ve florbale může jenom zdát, ale například hned vedle v Ostravě dostávají Vítkovice a FBC dotace od města v řádech miliónů a ten rozdíl ve fungování klubů je pak znát. Abych to tedy uzavřel. Já nezávidím hokeji a fotbalu jejich peníze, já jim je přeji, jen mi jde o to, proč někteří dostávají za v podstatě stejnou práci pro mládež 5x víc než my? Na to mi není schopen nikdo odpovědět.

V posezónních rozhovorech se objevovaly informace o "profesionalizaci" florbalu v extralize. Kolik tedy potřebuje Havířov, aby mohl hrát důstojně extraligu?

Aby se ve městě jako je Havířov dala hrát extraliga, tak zde především musí dobře fungovat mládež a to je základ. A na to aby mládež fungovala perfektně a bez starostí bychom potřebovali 1 mil. A pak jsou tady muži, což je další milion. V současné době tedy určitě 2 mil. a to jsme na minimální částce. Vývoj jde ale dopředu, takže si troufám říct, že za tři roky bude ta částka dvojnásobná, ne-li větší. Srovnávat s jinými týmy či městy moc nejde, jelikož všude jsou jiné podmínky pro fungování. Takže v současné chvíli by jsme potřebovali minimálně 2 mil. čistě na provoz a to je opravdu minimální částka.

Jaké podmínky měli havířovští hráči v extralize?

Já už jsem se výše částečně zmínil, že ty podmínky byly obstojné. Já myslím, že podmínky se s jinými celky daly srovnat, v některých ohledech byly dokonce lepší. Do podrobností bych se ale nepouštěl, nevím jak to funguje jinde detailně.
 
Jak na tuto skutečnost, propad o dvě soutěže, reagovali samotní hráči?

Z počátku se s tím nechtěli někteří starší smířit, ale já myslím, že mé argumenty vyslyšeli a nakonec to vzali.

Co všechno bude tento propad pro hráče znamenat z hlediska klubového zázemí?

V tomto směru nebude pro hráče žádná změna. Jediný rozdíl bude v tom, že si budou sami hradit vybavení, hole a podobné věci.

Jaká je možnost, že se v blízké budoucnosti havířovský florbal v mužské kategorii vrátí na místa, kde historicky patří?

Myslím, že hodně odpovědí na tuto otázku je řečeno už výše. Takže v současné chvíli to opravdu bez větší pomoci nějakého partnera či města opravdu nepůjde.

Sezóna se nezadržitelně blíží. Muži se chystají na svou první druholigovou soutěž. Jak moc se změní kádr, realizační tým a jaké budou cíle Torpeda?
 
Těch změn je docela dost a odchody zdaleka nejsou uzavřeny. Z těch stabilních a kmenových hráčů je jistý odchod Juhaňáka do Brna, Bajgara do FBC Ostrava a Varty s Jurčíkem do Švýcarska. Ostatní kluci co odchází buď nebyli naši odchovanci a nebo tu byli 14 dní i s cestou. Pro mě je důležité, že lidi co tu zůstali chtějí za Torpedo hrát a jak říká náš kapitán - makat jako fretky.

Co bude s bývalým trenérem Jochmanem a Pacíkem, jenž zejména první zmiňovaný je s klubem spojen takřka od jeho začátku?

Začnu od Libora. Ten měl nabídku na trénovaní dorostenců, ale patrně trénovat nebude. To je spíš otázka na něj. Já musím říct, že to je škoda, jelikož každý kdo je schopen jakkoliv pomoci, je potřeba. Ale svým způsobem ho chápu a myslím si, že si che i od florbalu odpočinout. Co se týče Iva, tak já pořád doufám, že se stane něco zásadního a v klubu bude působit na jedné pozici, která je hodně potřeba. Ale to bych prozatím nerozváděl.

Alespoň malou náplastí pro klub byl loňský postup juniorů do extraligy. Jako nováček to ale nebudou mít jednoduché, cílem je tedy záchrana soutěže?

Jednoznačně. Kluci mají chuť, uvidíme ale jak se jim zejména finančně náročná sezóna podaří. Postup do play-off by byl fantastický.

Co se týče ostatních mládežnických kategorií, jak to vypadá s nimi. Jistě bude potřeba zastřešit všechny kategorie trenéry, zařídit tréninkové jednotky, je již vše připraveno na novou sezónu a jak to s jednotlivými kategoriemi vypadá?

Vše už je v podstatě hotovo a domluveno. Finalizujeme ještě trenérské obsazení, ale myslím a doufám, že žádný problém nenastane a ke konci srpna odtajníme vše podstatné v samostatných článcích.

Pokud by někdo měl zájem trénovat či jakoukoliv možnou měrou pomoci k chodu klubu, má možnost a co pro to může udělat?
 
Vítáme opravdu každého, kdo chce makat. Jsou tu totiž i takoví co jen prudí, ale těch není naštěstí tak moc. Čili kdyby někdo chtěl opravdu jakkoliv pomoci, tak může kontaktovat mě nebo sekretáře na mailu info(z)havirovskyflorbal.cz. Potřeba jsou trenéři, zapálení rodiče by mohli dělat vedoucí týmů, ale výpomoc by se měla najít opravdu pro každého.

Havířov se vždy mohl pochlubit kvalitní mládeži, například v letošním Superfinále se střetli dva kapitáni, kteří vyrostli v Havířově (Jendrišák - Chodov, Heczko - Vítkovice), ale pokud bychom vyjmenovávali i ostatní, bylo by jmen mnohem víc. Rýsuje se i v nynějších mládežnických složkách talent podobný těmto?

To je spíš otázka na trenéry mládeže. Já tedy jen podotknu, že doufám v to, že tam někdo takový je.

Někteří však zbytečně odcházejí již v brzkém věku do konkurenčních ostravských celků. Nechají se zlákat lacinnými a nesmyslnými nabídkami a poté spíš litují. Co může klub proti těmto odchodům dělat a proč se tak děje?

My s tím nemůžeme dělat nic a od jisté doby s tím ani nic neděláme. Kdo che, ať si jde, my nikomu nebráníme. Nemá cenu držet někoho, kdo nechce hájit barvy svého klubu, svého města. Tady opět čas ukáže, jaké to rozhodnutí mělo pro hráče následky. A opět musím říct, že v drtivé většině ta rozhodnutí jsou v neprospěch odchozích. Posledním příkladem je například Mertha, který chtěl do Vítkovic stůj co stůj, no a vloni byl zpět u nás.
 
Chystají se do nové sezóny nějaké novinky, například u mládeže?

Nějaké novinky se určitě chystají, teď bych je nerad prozrazoval, vše je ve stádiu dolaďování. Jakmile bude vše stoprocentní, opět to vypustíme do světa. Největší novinkou tak prozatím je náš nový web, který se opravdu dle mého názoru povedl.
 
Jaké jsou další důvodu, proč by rodiče měli přivést své dítě právě do našeho klubu?
 
Tradice, systém, jistota (smích). ČSAD Havířov a.s. promine, ale ten slogan se doslova nabízel. Ale vážně. Já myslím, že za 18 let fungování, lidi co v klubu makali a makají dokázali, že i z provinčního Havířova se florbalově dá odpíchnout do světa.

V loňské sezóně se opět obnovila ženská složka v Havířově. Letos již půjdou do sezóny i dorostenky. Bude mít klub zájem nadále rozšiřovat ženskou základnu i pro ty nejmenší?

To je přesně ten příklad, kdy je vidět zájem. Holky prostě chtěly hrát, domluvili jsme se, že to zkusíme a klapalo to i přes nějaké porodní bolesti. Letos už to bude klapat perfektně a tak nás čekají porodní bolesti s týmem dorostenek. Ale myslím, že i to zvládneme a další dívčí týmy jsou jen o tom, jestli budou lidi, kteří by to dělali a hráčky, které by ty kategorie hrály.

Poslední otázka míří k veteránům. Genereace Torpeda, která v roce 2002 vybojoval stříbro v extralize již dospívá do veteránského věku. Dočkáme se od tohoto týmu úspěchu také ve veteránské lize, nebo již většina pověsila florbalovou hůl na hřebík?

Letos k tomu bylo hodně blízko. Bohužel v průběhu jara nás opustil Zbyněk a to nás celkem odrovnalo. On byl totiž jeden z tahounů tohoto projektu. Letos tedy určitě ne, co bude příští či další roky se uvidí.

Závěrem bych chtěl pogratulovat všem, kteří dočetli až sem. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří jakkoliv pracují pro klub. Ať už to jsou trenéři, rodiče, kteří vozí děti na utkání či pořadatelé a jiní. Opravdu nelze vyjmenovat všechny a nerad bych na některé zapomněl. Rád bych všem vzkázal, že klub tu bude tak dlouho, jak dlouho budou takoví lidé chtít pro klub pracovat a držet ho svými silami při životě. Snad se takoví najdou vždycky. V to pevně věřím.